Právo na hřích
Veselohra o čtyřech dějstvích s přestávkou po třetím dějství.Upravil: Jan Štěpánský
Divadelní soubor VICENA Ústí nad Orlicí nastudoval pod řežijním vedením Jana Štěpánského hru Viléma Wernera Pravo na hřích. Režisér hry Trouba na večeři, se kterou slavil soubor mimořádné úspěchy na řadě festivalů a soutěžních představeních, ale především mezi diváky (39 představení zhlédlo více než 5000 diváků), vsadil znovu na osvědčený žánr - veselohru.
Právo na hřích nabízí divákovi věčně aktuální téma manželské nevěry a vzájemného vztahu muže a ženy. Je skvělou hereckou příležitostí pro další tváře ze široké základny souboru, především pak hluboce lidským pohledem na jednotlivé postavy a řešení vzniklého konfliktu. Tímto představením chceme diváky především dobře pobavit. Naším záměrem však je i ukázat na rozmanitost názorů nejen na dané téma, ale i na život, aniž bychm chtěli moralizovat nebo naopak dávat návod k nevěře. Aktuálnost hry podtrhl režisér vlastní úpravou Wernerova textu, která do původního díla vnesla řadu nových motivů.
Osoby a obsazení:
Matka: Zuzana PrůchováOtec: Ladislav Skalický
Věra: Věra Háková
Rudolf: Tomáš Hellmuth
Jája: Věra Boháčová
Erika: Hana Pilátová
Klára: Iva Nováková
Oto: Petr Hájek
Scéna: Zdeněk Hájek
Světla: Marek Moláček
Zvuk: Oldřich Vajsar
Představení řídí: Jaroslav Háněl, Jan Veselík
Nápověda: Anna Entová, Helena Lochmanová
Režie: Jan Štěpánský
Hra měla premiéru v Orlickém Podhůří-Říčkách dne 16. června 2002.
Vilém Werner:
Český dramatik Vilém Werner (1892-1966) prožil své mládí ve Vídni, kde studoval na reálce. Z finančních důvodů studia nedokončil a odešel pracovat jako praktikant do Ottova a Urbánkova nakladatelství. Za 1. svět. války byl zaměstnán v obilním úřadě a po válce se stal vedoucím župního obilního úřadu na Slovensku. Od roku 1923 byl ředitelem firmy Novina, která vlastnila novinové stánky na ulicích a nádražích. V letech 1928-32 byl tajemníkem Městských divadel pražských, potom do konce roku 1941 dramaturgem Československého rozhlasu a v letech 1955-57 hospodářským ředitelem Divadla Jiřího Wolkera v Praze.
Vilém Werner napsal řadu veseloher, ale především her z pozice pozorovatele rozkladu tradičních morálních norem. Prvními Wernerovými hrami byly Choulostivá historie, Pod stromem zapovězeným a Zkáza. Vedle Práva na hřích (1931) patří mezi nejznámější díla Komediant Hermelín a Lidé na kře. Po jedenáctileté přestávce ve své tvorbě, po ukončení 2. svět. války, napsal ještě hry Památník nejkrásnější a Pařížský rychlík.